Leoš Středa|

Vzdělání Leoš Středa |1987-medicína, MUDr. | 2004-psychologie, Ph.D. | 2015-sociální práce, PhDr. | 2020-speciální pedagogika, PaedDr. | teologická husitská fakulta (2015) a fakulta žurnalistiky (1984)-mimořádné VŠ studium | 2019-školský management, MBA |dvousemestrální studium  celostní muzikoterapie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (2017)| výuční listy: úklidové práce (2017) a zednické práce (2018)|

Zaměstnání
vysokoškolský pedagog | Karlova univerzita v Praze  (od r. 1991), Pedagogická fakulta UK, pak 1. lékařská fakulta UK
vědecký pracovník | 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (1. LF UK)
docent | fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT (FBMI ČVUT)
speciální pedagog | SŠ Euroinst. a Školské poradenské zařízení SPC

Měl jsem štěstí v životě, tak bych rád aspoň kousek toho štěstí předal dál.

Motto
Měl jsem štěstí v životě, tak bych rád aspoň kousek toho štěstí předal dál.

Neformální životopis
Narodil jsem se 5. července 1963 v rodině lékařů, i moje sestra je lékařka. V mládí jsem nepatřil ke snaživým studentům, tak jsem si to vynahradil na stará kolena a dodnes jsem postarším studentem. Poslední mou studijní štací jsou nyní práva. Zaměřuji se už za studia na školskou legislativu. Jako student se lépe vcítím do duše svých mediků, kterým přednáším zase já na Karlově univerzitě. Učím nejen mediky a doktory, ale také žáky z jiné části spektra společnosti: mentálně postižené dospěláky žijící v ústavní péči. Můj obdiv patří právě jim – postiženým žákům našeho učiliště – praktické školy, kteří překonají hendikep a vyučí se třeba pomocnými pracovníky a najdou uplatnění ve zdravotnictví a sociálních službách.

V roce 2017 jsem se vyučil uklízečem, mám výuční list pro obor úklid a výpomoc. Ve stejném roce jsem složil státní kvalifikační zkoušky na zedníka a za rok na to jsem šel k učňovským zkouškám oboru zednické práce. Chci poznat obory, ve kterých se vzdělávají mentálně postižení žáci. Jsem trošku perfekcionista, a proto se v těch oborech vždy vyučím sám. Mám kupříkladu i národní kvalifikační zkoušku na pomocné práce v kuchyni.

Založil jsem v 90. letech Institut lékařské regenerace a kosmetiky. To byly kliniky, vývojové laboratoře, výroba lékařské techniky, laboratoře kosmetické farmacie, vlastní střední škola a řada dalších aktivit. Institut fungoval v řadě zemí, asi i celkem úspěšně. Mě však komerční sféra a tvrdý byznys nenaplňovaly. Díky Nadaci Dagmar a Václava Havlových Vize 97 a díky Božence Jirků, ředitelce Konta Bariéry jsem poznal potřebnější sektor, nadační. Zapojil jsem se do neziskových organizací v Asii a Africe. Protože od roku 1991 nepřetržitě působím jako pedagog na Karlově univerzitě (nejprve Pedagogická fakulta UK, později i 1. lékařská fakulta UK) líbila se mně šance poznat akademické prostřední Jihovýchodní Asie, a tak jsem mnoho let zimní semestr věnoval přednášení v zahraničí a na letní semestr jsem se vracel k českým studentům.

Spojení nadační a univerzitní činnosti mně přijde smysluplnější než krémy proti vráskám. Nechci se vydávat za lidumila, zkrátka bilancuji léta, přeci jen už na to mám věk. A smysl jsem našel ve školách určených mentálně postiženým žákům, ve kterých působím jako speciální pedagog. Ty školy jsem sám spoluzakládal a dnes fungují v několika krajích. Jsou zaměřeny na praktickou výuku osob, které žijí v ústavní péči. Jsou to nejčastěji klienti domovů pro osoby se zdravotním postižením a domovů se zvláštním režimem.

Ještě jeden koníček mně přinesl profesionální uplatnění. Během studií na gymnáziu Budějovická v Praze jsem patřil ke generaci, která měla splývat s dělnickou třídou, a proto nám zavedli předmět základy techniky a ekonomiky (později přejmenovaný na základy výroby a odborné přípravy). Některé z mých spolužáků nezaujal, mně se však propojení studia s praktickou výrobou líbilo. A technika, později lékařská technika, se stala mým koníčkem. Dnes pracuji na částečný úvazek také jako jako docent Fakulty biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického.

Publikace:

Garant univerzitních předmětů (Karlova univerzita):

  • Sociální a pedagogické disciplíny:
    • výchova ke zdraví (externě na Pedagogické fakultě UK Praha)
    • management zdravotnictví a sociálních služeb
    • regenerace a výchova ke zdraví
    • regeneration and health education (pro zahraniční studenty lékařství)
  • Medicínský monitoring a lékařská informatika
    • ehealth a telemedicína
    • monitoring a terapie obezity
  • Kosmetika a a estetická medicína
    • estetická medicína

Garant univerzitních předmětů (Univerzita Hradec Králové):

  • odborné praxe studentů Ústavu sociální práce  u vzdělávání mentálně postižených
  • terapeutické metody ve speciální pedagogice

Garant univerzitních předmětů (Univerzita Humanitas Praha):

  • biomedicína pro studenty psychologie

Garant celoživotního vzdělávání lékařů (Lékařská komora):

  • kurz Přístrojová technika v lékařské regeneraci
  • kurz Fototerapie

 

Leoš Středa Helena Růžičková hubnutíDíky lékařskému povolání jsem poznal spoustu báječných osobností. Moje někdejší kamarádka herečka Helena Růžičková zhubla kdysi na mojí klinice o 60 kilogramů. Bulvár byl tehdy plný článků o jejím hubnutí. Vzpomínám na to i v jedné ze svých knížek, v Univerzitě hubnutí: Paní Helenka chodila tehdy na aplikace elektronického aerobiku. A když kúru ukončila, shodila hodně ze své hmotnosti. Paní redaktorka deníku Expres, paní Jarmila K., která také chodila hubnout, se zeptala: „Pa Růžičková a můžeme o tom napsat do novin?“ Helenka to odsouhlasila, dokonce došlo na focení a asi za týden se objevil v Expresu článek HELENA RŮŽIČKOVÁ ZHUBLA O 21 CENTIMETRŮ V PASE. A protože tam bylo uvedeno i to, že tím doktorem, který to dokázal, jsem já, strhla se po následující měsíce před mou klinikou bouře: davy hubnutí-chtivých klientek ucpaly širokou ulici tak, že policie musela odklonit dopravu. Deník Expres již zanikl, vinohradská pobočka mého Institutu lékařské regenerace a kosmetiky už neexistuje a Helenka Růžičková mezi námi není  :-(

Václav Havel a Leoš StředaDopadl na mě odlesk i takové osobnosti, jakou byl pan prezident Václav Havel. Ten nebyl mým pacientem. Pacientkou mého tatínka byla jeho první žena, paní Olga Havlová. Já jsem měl možnost pracovat pro nadaci, kterou založila druhá manželka, paní Dagmar Havlová – Veškrnová. Nadace Vize 97 Dagmar a Václava Havlových mě přivedla k neziskovému sektoru a charitě. Management zdravotnictví a sociální práce je dnes jedním z předmětů, jehož výuku garantuji na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Leoš Středa Rajko Doleček Kateřina Cajthamlová Petr HavlíčekVzorem houževnatosti a pracovitosti pro mě byl můj dlouholetý kamarád profesor Rajko Doleček. Lékař z ostravské fakultní nemocnice, který ve ordinoval ještě věku 92 let a pak nás rychle opustil. Společně jsme pro mediky 1. lékařské fakulty UK zavedli předmět Monitoring a terapie obezity a společně jsme napsali Nebezpečný svět kalorií očima tří lékařů. Knížku s námi psala mediálně známá paní doktorKA, tedy Kateřina Cajthamlová a kmotrem knihy byl její kolega z pořadu Jste to, co jíte, Ing. Petr Havlíček.